sobota 30. června 2012

Schwarzwaldská roláda trochu jinak

To bylo tak. Blížil se Pavlíkův svátek a já mu dárek objednala přes internet. Jako vždy pozdě, a tak byl v den D ještě na cestě. Ocitla jsem se tak doma naprosto nepřipravená na gratulaci. Pájovi by to sice bylo jedno, ze svátků ani narozenin velkou vědu neděláme (což se občas nelíbí těm, kteří jim přikládají zásadní, až smrtelnou váhu). Chtěla jsem ho ale přecejen trochu překvapit. A protože sladké má snad ještě radši než já, rozhodla jsem se upéct mu nějakou mňamku.
Velkým štěstím, které se stane tak jednou za rok, jsme měli doma čerstvé višně. V kombinaci s rumem a ve skříni přebývající čokoládovou náplní* by to mohla být extra dobrá náplň do rolády! 

*Čokoládovou náplň jsem kdysi ochutnala u jedné známé a nepřišla mi tak strašná, jak jsem se obávala. Naopak byla lehká a dobrá. Jelikož jsem tehdy ještě nebyla tak mlsná, tak nevím, jestli v ní byla cítit taková ta chemická pachuť. Byla lepší než máslový krém, který už od dětství nemusím. Jednu krabičku jsem si proto v rámci předvánočního nákupního maratonu zakoupila. Ve finále mi ve skříni tvrdla už půl roku a já se ji rozhodla využít právě pro roládu (abych se toho už zbavila). Instantním náhražkám rozhodně nefandím a kupuju je výjimečně, ale když už byla, tak jsem ji tam šoupla! :-) 



Schwarzwaldská roláda trochu jinak


Na stránkách Apetitu jsem si našla recept na korpus Schwarzwaldské rolády a mírně ho upravila. Taky jsem ho udělala poloviční, abychom to ve dvou snědli. Pro ty, kteří by chtěli klasickou velikost rolády, dávám množství do závorek.

Korpus: 

  • 2 (5) vejce
  • 40g (80g) krupicového cukru
  • 30 g (60g) hladké mouky
  • 20 g (40g) kakaa holandského typu
  • 1 lžička vanilkového extraktu (tu jsem nedělila :-))
  • moučkový cukr na poprášení

Náplň (udělala jsem ji z celé dávky a dost mi zbylo, půlka by možná stačila, případně 2/3):


Višně v mističce zalijte rumem, promíchejte a nechte louhovat.

Troubu předehřejeme na 180°C. V misce vyšleháme cukr s vejci do konzistence krému (asi 5 minut). Přidáme vanilkový extrakt. V jiné míse dobře promícháme mouku s kakaem - ve směsi by neměly být hrudky. Sypkou část přisypeme do mokré, promícháme a rozetřeme na plech vyložený pečicím papírem. Dáme do trouby a pečeme kolem 14 minut.
Než se korpus upeče, připravíme si dvě vlhké utěrky. Jednu rozprostřeme na linku a položíme na ni obdélník pečicího papíru. Měl by být přibližně stejné velikosti jako ten, který je v troubě s těstem. Papír poprášíme moučkovým cukrem. 
Jakmile je korpus upečený, vyndáme ho z trouby a hned převrátíme na připravený poprášený papír. Na vrchní část položíme druhou vlhkou utěrku.

Náplň: V míse na šlehání rozmícháme mléko s cukrem a nakonec přidáme čokoládovou náplň. Šleháme asi 5 minut, dokud směs nezhoustne. Pak jemně vmícháme višně naložené v rumu. Pokud v mističce nějaký rum zbyl, schováme si ho na korpus.

Z korpusu opatrně sloupneme vrchní papír a pokapeme zbylým rumem. Rozetřeme na něj  2/3 náplně a plát pak s pomocí spodního papíru opatrně zarolováváme. Zbylou náplní potřeme vršek rolády. Dáme do ledničky aspoň na hodinu vychladit. 




Jelikož Pavlík přišel domů pozdě večer, ukořistil jen mističku se zbylou náplní. Moc si pochvaloval hlavně rumové višně :-D Hned ráno jsme ale roládu otestovali a spokojenost byla na místě! Závěrem tedy shrnutí: 
  1. roláda byla dobrá
  2. náplň z prášku ucházející - Pája gurmán ale samozřejmě odhalil, že je z prášku - z toho vyplývá, že:
  3. příště už nebudu líná a tu zakysanou smetanu na náplň koupit dojdu! :-)

ps.: fotit se teprve učím, tak prosím berte kvalitu obrázků s rezervou :-)

středa 6. června 2012

Tartaletky s čokoládovým krémem a jahodami

Několik dní jsem přemýšlela, co bych tak dovezla na rozlučku se svobodou mojí kamarádky. Mohla jsem si to udělat jednoduché a upéct třeba bábovku. Ale co si budeme povídat – já prostě chtěla slyšet takové to „Jéé, to vypadá hezky“, případně „A tohle jsi dělala sama?..“ (s následným „mňam!“:-)). No. Moje možnosti však byly poměrně omezené. Oslava totiž sice začínala odpoledne, ale od rána jsme měli být na cestách autem. Odpadly tedy různé dezerty s krémem, polevou apod. Cookies jsem už holkám dělala, muffiny taky. Tak co teď...
Po velké debatě s kolegyní Jáňou jsme se nakonec shodly, že bude fajn udělat tartaletky. Vypadají pěkně, jsou snadné a nenáročné na převoz. A náplň - čokoládový krém - můžu do košíčků nainstalovat až na místě. Takže jaképak copak!

Tartaletky s čokoládovým krémem a jahodami


přibližně na 20 košíčků:
  • 150g hladké mouky
  • 40g bílého cukru krupice
  • 35g třtinového cukru
  • 75g másla
  • špetku soli
  • 1 žloutek
  • 1 lžíce vody
  • 200g hořké čokolády
  • 200g smetany na šlehání (31%)
  • 30g másla
  • čerstvé jahody

Korpus: 
V misce smícháme mouku s cukrem, máslem a solí a rukama vypracujeme drobenku. Vmícháme žloutek a vodu a na válu pak zpracujeme v těsto. Když z něj jde udělat koule, zabalíme ho do kuchyňské fólie a dáme na hodinu do ledničky. 
Po hodině chlazení těsto rozválíme na pomoučněném válu na tloušťku asi 2mm. Vykrajujeme kolečka s průměrem o něco větším než mají formičky na tartaletky (já k tomuto účelu použila tvořítko na přílohy s průměrem asi 6cm). Těsto pak vtlačíme do formiček - pokud je nemáte, vystačíte si i s košíčky na muffiny (mně se osvědčily silikonové). Aby se těsto zespod nevyboulilo, můžeme buď spodek košíčků propíchat vidličkou (některé se mi ale stejně vyboulily), nebo košíčky vyložit pečicím papírem a na dno nasypat fazole (nevyzkoušeno). Pečeme v troubě předehřáté na 180°C asi 12 minut, dokud těsto nezezlátne. Po upečení necháme košíčky vychladnout.


Krém: 
Smetanu přivedeme k varu. Čokoládu nalámeme do misky a zalijeme horkou smetanou. Mícháme, dokud se čokoláda trochu nerozpustí, přidáme máslo a vymícháme dohladka. Krém necháme zcela vychladnout, můžeme ho dát do lednice.


Vychlazený krém promícháme a buď s pomocí cukrářského sáčku, nebo jen tak lžící  a nožem plníme košíčky. Naplněné tartaletky dáme do lednice zatuhnout. 

Těsně před podáváním poklademe vršek košíčků nakrájenými jahodami. 



Závěrem: Tartaletky jsou snadné, pěkné a hlavně moc dobré - doporučuji!